Komplikované mzdové výpočty bez chyb a omylů 2021

Input:

Daň z příjmů ze závislé činnosti

2.8.2021, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 43 minut

1001
Daň z příjmů ze závislé činnosti

Jaroslava Pfeilerová

Daň z příjmů ze závislé činnosti


Právní úprava:

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (ZDP)

    • § 6 odst. 1 a 3 – příjmy ze závislé činnosti

    • § 6 odst. 4 – příjmy zdaňované daní vybíranou srážkou

    • § 6 odst. 6 – bezplatné poskytnutí motorového vozidla zaměstnanci

    • § 6 odst. 7 – příjmy ze závislé činnosti, které nejsou předmětem daně

    • § 6 odst. 9 – příjmy ze závislé činnosti, které jsou osvobozeny od daně z příjmů

    • § 6 odst. 12 – základ daně

    • § 16 – sazba daně

    • § 24 – daňově účinné náklady

    • § 25 – daňově neúčinné náklady

    • § 35ba – slevy na dani

    • § 35c – daňové zvýhodnění na vyživované dítě



Příjmy ze závislé činnosti se zdaňují formou měsíční zálohy na daň či daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně. Zálohu na daň či daň vypočítá zaměstnavatel a v termínu podle zákona o daních z příjmů ji odvede.

Pro způsob zdanění příjmů ze závislé činnosti je rozhodné, zda poplatník učinil u plátce Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, a poté výše příjmů a z jakého pracovněprávního vztahu příjmy plynou.

Pokud poplatník učinil Prohlášení, stanoví plátce daně základ daně z úhrnu všech příjmů ze závislé činnosti a vybere zálohu na daň ve výši 15 %, popř. 23 %.

Pokud poplatník neučinil Prohlášení, závisí způsob zdanění na výši příjmů a druhu příjmů. Příjmy ze závislé činnosti, které jsou samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, jsou příjmy:

  1. dle § 6 odst. 4 písm. a) ZDP příjmy z dohody o provedení práce do výše 10 000 Kč,
  2. příjmy, které v úhrnné výši u téhož plátce daně za kalendářní měsíc nepřesahují částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění – tedy částku 3 500 Kč,
  3. podle § 6 odst. 1 písm. c) ZDP u daňových nerezidentů (odměny člena orgánu právnické osoby včetně jednatele).

Ostatní příjmy ze závislé činnosti podléhají zálohové dani.

Zákon o daních z příjmů stanoví následující postup při zaokrouhlování:

  • Daň podle § 16 ZDP je nutné vypočítat ze základu daně zaokrouhleného na celé stokoruny dolů.

  • Zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti podle ust. § 38h ZDP se vypočítávají ze základu pro výpočet zálohy zaokrouhleného na celé stokoruny nahoru.

  • Základ daně pro zvláštní sazbu daně se zaokrouhluje na celé koruny dolů.



1. ZRUŠENÍ SUPERHRUBÉ MZDY


S účinností od 1. 1. 2021 byla zrušena tzv. superhrubá mzda. Do konce roku 2020 byly základem daně zaměstnance příjmy ze závislé činnosti zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na veřejné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů povinen platit zaměstnavatel podle tuzemských pojistných zákonů.

Od roku 2021 je základem daně pro příjmy ze závislé činnosti tedy hrubý příjem bez navýšení o odvody na sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem.

Příklad č. 1 – výpočet měsíční zálohy na daň:

 
2020 2021
Příjmy  30 000  30 000 
Zákonné pojistné placené zaměstnavatelem (33,8 %)  10 140  10 140 
Zákonné pojistné placené zaměstnancem (11 %)  3 300  3 300 
Základ daně 40 140 30 000
Základ daně zaokr. na 100 Kč nahoru  40 200  30 000
Záloha na daň § 38h ZDP (15 %) 6 030  4 500
Sleva na poplatníka  2 070  2 320
Daňová povinnost  3 960  2 180
Zaměstnanci k výplatě  30 000 – 3 300 – 3 960 = 22 740  30 000 – 3 300 – 2 180 = 24 520



2. SAZBA DANĚ


Od 1. 1. 2021 jsou zavedeny dvě daňové sazby ve výši 15 % a 23 %. Vyšší sazba se nově aplikuje na část základu daně fyzických osob přesahující 48násobek průměrné mzdy, tj. částku odpovídající tzv. maximálnímu vyměřovacímu základu pro sociální pojištění (pro rok 2021 činí 1 701 168 Kč). Průměrná mzda stanovená pro účely nemocenského a důchodového pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti činí v roce 2021 částku 35 441 Kč (v roce 2020 34 835 Kč).

Sazba daně ve výši 23 % bude využívána také při sražení měsíční zálohy na daň, pokud příjmy ze závislé činnosti převýší 4násobek průměrné mzdy, tj. 141 764 Kč.

Příklad č. 2 – sazba daně ve výši 23 % u zálohy přesahující 4násobek průměrné mzdy

Zaměstnanec pobírá mzdu ve výši 180 470 Kč. Učinil Prohlášení poplatníka daně z příjmů, uplatňuje základní slevu na poplatníka, základní slevu na invaliditu (doloženo rozhodnutím o přiznání důchodu) a daňové zvýhodnění na 1 dítě.

Daňový základ 180 470 Kč
Daňový základ zaokr. na 100 Kč nahoru 180 500 Kč
Záloha daně 180 500 – 141 764 = 38 736 Kč
141 764 x 15 % = 21 264,60 Kč
38 736 x 23 % = 8 909,28 Kč
21 264,60 + 8 909,28 = 30 173,88, zaokr. 30 174 Kč
Základní sleva 2 320 Kč
Sleva na invaliditu I. stupně 210 Kč
Daňové zvýhodnění na 1 dítě 1 267 Kč
Záloha daně po slevách 26 377 Kč


Poznámka: Zavedením druhé daňové sazby ve výši 23 % došlo od 1. 1. 2021 ke zrušení solidárního zvýšení daně ve výši 7 %:

  • Solidární zvýšení daně činilo 7 % z rozdílu mezi příjmy podle § 6 a § 7 ZDP v příslušném zdaňovacím období a částkou odpovídající 48násobku průměrné mzdy.

  • Při výpočtu měsíční zálohy na daň z příjmů činilo solidární zvýšení daně 7 % z rozdílu mezi zdanitelnými příjmy a 4násobkem průměrné mzdy.



3. SLEVY NA DANI


Od 1. 1. 2021 se sleva na poplatníka zvyšuje z 24 840 Kč na 27 840 Kč ročně (z 2 070 Kč na 2 320 Kč měsíčně). K dalšímu zvýšení dojde od roku 2022 na částku 30 840 Kč ročně (2 570 Kč měsíčně).

Druh slevy  Měsíční sleva Roční sleva
Základní sleva
Tuto základní slevu mohou uplatnit v plné výši všichni poplatníci daně z příjmů fyzických osob. 		2 320 27 840
Na manželku/manžela 
Slevu lze uplatnit v případě, že vlastní příjmy manželky (manžela) nepřesáhly v kalendářním roce 68 000 Kč. Vzhledem k tomu, že příjem druhého z manželů se sleduje za celé zdaňovací období, nelze tuto slevu zohlednit při výpočtu měsíčních záloh na daň, ale až při ročním zúčtování (případně v daňovém přiznání). Je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu ZTP/P, zvyšuje se částka slevy na dvojnásobek.

Vlastními příjmy manželky (manžela) se podle pokynu GFŘ č. D-22 rozumí úhrn všech vlastních příjmů dosažených ve zdaňovacím období nesnížených o daňové výdaje včetně příjmů, které podléhají srážkové dani nebo jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny nebo nejsou předmětem této daně.

Do vlastních příjmů manželky (manžela) se pro účely posouzení nároku na slevu na dani nezahrnují následující příjmy: dávky státní sociální podpory, dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna, dávky osobám se zdravotním postižením, příspěvek na péči, sociální služby, dávky pomoci v hmotné nouzi, státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření, státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání a příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen podle § 4. U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manželky (manžela) nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů. 		- 24 840
Základní sleva na invaliditu (1. a 2. stupně)
Od roku 2017 je podmínka poskytnutí slevy na invaliditu vázána na přiznání tohoto statusu zdravotního postižení (nikoli na pobírání důchodu). Nárok na tyto slevy lze prokázat průkazem ZTP/P nebo rozhodnutím o přiznání invalidního důchodu pro invaliditu určitého stupně nebo statusu ZTP/P. 		210 2 520
Rozšířená sleva na invaliditu (3. stupně) 420 5 040
Sleva na držitele průkazu ZTP/P  1 345 16 140
Sleva na studenta
Tuto slevu může uplatnit poplatník, jenž je podle zákona o státní sociální podpoře považován za osobu, která se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem. Slevu může poplatník uplatnit do dovršení 26 let, v případě doktorského studijního programu až do 28 let.  		335 4 020
Sleva za umístění dítěte
Výše slevy za umístění dítěte odpovídá výši výdajů prokazatelně vynaložených poplatníkem za umístění vyživovaného dítěte poplatníka v daném zdaňovacím období v zařízení péče o děti v předškolním zařízení, maximálně ve výši minimální mzdy. Zaměstnanec dokládá výši uhrazené částky potvrzením předškolního zařízení. Zaměstnavatel slevu zohlední až v rámci ročního zúčtování. Podmínkou pro uplatnění slevy je, aby vyživované dítě žilo s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. 		- až do 15 200
(max. do výše min. mzdy)

Příklad č. 3:

Paní Nováková, která byla nezaměstnaná, prodala vlastní dům za částku jeden milión korun. Vzhledem k tomu, že tuto nemovitost vlastnila více než 5 let, byl příjem podle ust. § 4 ZDP osvobozen od daně z příjmů fyzických osob.

Manžel paní Novákové nemohl uplatnit slevu na manželku, protože příjem z prodeje majetku je nutné do "vlastních příjmů" manželky započítat. Skutečnost, že se jednalo o příjem od daně z příjmů osvobozený, nemá v tomto případě žádný vliv.

Příklad č. 4:

Panu Novákovi byl přiznán status postižení pro invaliditu 3. stupně. Nárok na rozšířenou slevu prokázal mzdové účetní rozhodnutím o přiznání plného invalidního důchodu Vzhledem k tomu, že pan Novák je současně také držitelem průkazu ZTP/P, má nárok na součet slevy na invaliditu 3. stupně a držitele průkazu ZTP/P, tj. 21 180 Kč ročně (5 040 + 16 140). Mimo tyto slevy má nárok na základní slevu na poplatníka.

Příklad č. 5:

Zaměstnanec v pracovním poměru dálkově studuje vysokou školu.

V souladu se zákonem o státní sociální podpoře lze toto studium posoudit jako přípravu na budoucí povolání, neboť při studiu na vysoké škole nezáleží na formě studia (prezenční, distanční, kombinované). Zaměstnanci sleva na studenta náleží.



4. DAŇOVÉ ZVÝHODNĚNÍ NA DĚTI


Dne 28. 7. 2021 nabyl účinnosti zákon č. 285/2021 Sb., podle kterého se zvyšují částky daňového zvýhodnění na druhé dítě a třetí a další děti. Zvýšené částky se použijí již pro zdaňovací období roku 2021, avšak pouze v rámci ročního zúčtování či daňového přiznání.

Při zúčtování mzdy a výpočtu zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za kalendářní měsíce roku 2021 se použijí částky platné před touto novelou (tedy 1 617 Kč za druhé dítě a 2 017 Kč za třetí dítě a další děti).

Daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem v domácnosti se uplatní v těchto výších:

 
Měsíční uplatňované po celý rok 2021 Měsíční uplatňované od roku 2022 Roční 2021 a 2022
Jedno dítě 1 267 Kč 1 267 Kč 15 204 Kč
2. dítě 1 617 Kč 1 860 Kč 22 320 Kč
3. dítě a další děti 2 017 Kč 2 320 Kč 27 840 Kč

Daňové zvýhodnění má v závislosti na výši příjmů poplatníka tři možné podoby:

  • slevy na dani,

  • slevy na dani a daňového bonusu,

  • daňového bonusu.

Daňový bonus (§ 35c odst. 4 ZDP) může uplatnit poplatník pouze v případech, kdy měl ve zdaňovacím období příjmy podle § 6 a 7 ZDP alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. To znamená, že tento limit činí v roce 2021 částku 91 200 Kč.

Plátce je povinen vyplatit daňový bonus, jestliže úhrn příjmů ze závislé činnosti vyplacených nebo zúčtovaných tímto plátcem za příslušný kalendářní měsíc dosahuje u zaměstnance alespoň částku odpovídající polovině minimální mzdy, tj. v roce 2021 částku 7 600 Kč.

Rodiny s více dětmi mohly do konce roku 2020 uplatňovat daňový bonus maximálně do výše 60 300 Kč. V rámci novely zákona o daních z příjmů byl tento limit od 1. 1. 2021 zrušen (reálně se tato změna promítne na základě podaného daňového přiznání nebo ročního zúčtování v roce 2022). Od roku 2022 bude zrušena také maximální výše měsíčního daňového bonusu v částce 5 025 Kč.

Příklad č. 6:

Ve společné domácnosti žili druh pan Novák a družka paní Holá a čtyři děti. Společně mají dítě – Karla, družka má z prvního manželství dvě děti - Adama a Zdenka, druh má z prvního manželství jedno dítě – Jana.

Údaje vyplněné panem Novákem v Prohlášení:

Jméno Příjmení Rodné číslo Uplatňují nárok ve stanoveném pořadí
Karel Novák xxxxxxxx 1. A
Jan Novák xxxxxxxx 2. A

Výpočet daňového zvýhodnění v ročním zúčtování:

  • 1 267  x 12 = 15 204 Kč

  • 1 860 x 12 = 22 320 Kč

Údaje vyplněné paní Holou v Prohlášení:

Jméno Příjmení Rodné číslo Uplatňují nárok ve stanoveném pořadí
Karel Novák xxxxxxxx 1. N
Adam Holý xxxxxxxx 2. A
Zdeněk Holý xxxxxxxx 3. A

Výpočet daňového zvýhodnění v ročním zúčtování:

  • 1 860 x 12 = 22 320 Kč

  • 2 320 x 12 = 27 840 Kč



5. PŘÍJMY ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI PODLÉHAJÍCÍ SRÁŽKOVÉ DANI


Příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně:

  1. plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, nebo
  2. v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku 3 500 Kč,

jsou (po zvýšení o povinné pojistné) samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud zaměstnanec u tohoto plátce daně neučinil Prohlášení k dani.

 
2014–2017 2018–30. 4. 2019 1. 5. 2019–2020 2021
Příjmy ze závislé činnosti na základě dohody o provedení práce do výše max. 10 000 Kč 10 000 Kč 10 000 Kč 10 000 Kč
Příjmy ze závislé činnosti v úhrnné výši za kalendářní měsíc max. – 2 500 Kč 3 000 Kč 3 500 Kč

Zaměstnavatel by měl zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru. Dohody sice jsou jednou z forem pracovněprávního vztahu, ale by měly být uzavírány jen výjimečně na nepravidelné a jednorázové práce. Dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr se rozumí dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti.

1. Dohoda o provedení práce. Dohoda o provedení práce je využívána především u příležitostných prací. O Dohodu o provedení práce není možné uzavřít na dobu neurčitou, musí být uzavřena písemně a měla by obsahovat minimálně následující náležitosti: popis druhu práce, místo výkonu práce, dobu, na kterou je smlouva uzavřena, rozsah počtu hodin nezbytných pro výkon sjednané práce, odměnu za jednu hodinu práce nebo odměny za měsíc a také možnost odstoupení od smlouvy. Dohodu o provedení práce lze uzavřít na výkon práce, jejíž rozsah je omezen maximálně na 300 hodin v kalendářním roce u téhož zaměstnavatele.

Do rozsahu práce se přitom započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro stejného zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. Zaměstnanec však může uzavřít dohodu o provedení práce s více zaměstnavateli a u každého se posuzuje maximální rozsah prací 300 hodin ročně samostatně. Žádné úhrnné posuzování rozsahu prací vykonaných v kalendářním roce pro různé zaměstnavatele není zákoníkem práce stanoveno.

Zaměstnavatel ani zaměstnanec neplatí z odměn plynoucích z dohod o provedení práce sociální a zdravotní pojištění, pokud výdělek nepřesáhne 10 000 Kč měsíčně. V případě vyplacení měsíční odměny nad 10 000 Kč (tj. od 10 001 Kč), již bude nutné pojistné odvádět.

2. Dohoda o pracovní činnosti. Na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Dodržování tohoto nejvýše přípustného rozsahu se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů. Sjednaný rozsah pracovní doby je povinnou přílohou dohody o pracovní činnosti. Dohoda o pracovní činnosti musí být sjednána písemně a jejím obsahem jsou sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá. Na rozdíl od dohody o provedení práce je možné uzavřít smlouvu na neurčito a také lze sjednat právo zaměstnance na jiné důležité osobní překážky v práci a na dovolenou. Odměna z dohody…