Legislativní rámec účetní závěrky a obsah a rozsah účetní závěrky

101

Legislativní rámec účetní závěrky a obsah a rozsah účetní závěrky

prof. Ing. Libuše Műllerová, CSc.

 NahoruLegislativní rámec účetní závěrky

Právní systém v České republice je založen na kodifikovaném právu. Regulace se provádí pomocí zákonů, nařízení vlády, vyhlášek a dalších právních předpisů. Základní právní normou pro všechny typy účetních jednotek je zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen ZoÚ), který byl od svého prvního vydání již několikrát novelizován. Jeho předkladatelem je Ministerstvo financí České republiky. Zákon zmocňuje ministerstvo vydávat prováděcí vyhlášky a zajišťovat tvorbu a vydávání národních účetních standardů. Zároveň zákon stanoví (§ 19a odst. 1 ZoÚ), které účetní jednotky použijí pro účtování a sestavení účetní závěrky mezinárodní účetní standardy. V rámci těchto pravidel si pak účetní jednotky upravují jednotlivé oblasti účetnictví vnitřními směrnicemi. Hierarchii současných účetních předpisů ukazuje následující schéma:

Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka byla sestavená na jeho základě srozumitelně a podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky. Dále pak, aby osoba, která tyto informace využívá, mohla na jejich základě činit ekonomická rozhodnutí (§ 7 odst. 1 ZoÚ)!

Důležité je, jak se určitá transakce bude vykazovat, aby věrně zobrazovala skutečnost, a teprve od toho se odvodí, jak se tato transakce bude účtovat (zásada přednosti obsahu před formou).

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen ZoÚ)

Tento zákon byl za dobu své platnosti několikrát novelizován. Větší novela s účinností od roku 2014 s řadou terminologických úprav souvisela s rekodifikací občanského a obchodního práva

S účinností od roku 2016 byla schválena novela, která kromě řady drobných formálních úprav zavedla kategorizaci účetních jednotek (§ 1b ZoÚ) a kategorizaci skupin účetních jednotek (§ 1c ZoÚ).

S účinností od roku 2017 došlo k drobné novele zákona, která doplnila povinnost pro některé účetní jednotky vykazovat ve výroční zprávě, v konsolidované výroční zprávě nebo v samostatné zprávě nefinanční informace (§§ 32f až 32i ZoÚ).

S účinností od roku 2021 byl vložen nový § 21b ZoÚ týkající se zvláštního způsobu zveřejňování výročních zpráv (prostřednictvím České národní banky) a účetních závěrek některých obchodních korporací (prostřednictvím správce daně z příjmů).

Zatím poslední novela s účinnosti od roku 2024 upravila definici čistého obratu, kterým se rozumí výše výnosů z prodeje výrobků a zboží a z poskytování služeb za účetní období, upřesnila, co se rozumí čistým obratem v případě banky, spořitelního a úvěrního družstva, systémově významného obchodníka, pojišťovny a zajišťovny a účetní jednotky, jejímž hlavním předmětem není podnikání (§ 1d ZoÚ). Dále rozšířila obsah výroční zprávy o informace o nehmotných zdrojích a o další informace pro některé kategorie účetních jednotek (§ 21 ZoÚ). Významnou změnou je pak možnost používat funkční měnu, pokud se jedná o měnu primárního ekonomického prostředí, ve kterém účetní jednotka působí a kterou může být euro, americký dolar nebo britská libra (§ 24a ZoÚ). S tím souvisí i další úpravy týkající se účetních limitů na jinou měnu (§ 24b ZoÚ), okamžiku přepočtu cizí měny na měnu účetnictví (§ 24c ZoÚ) a kursů pro přepočet cizí měny na měnu účetnictví (§ 24d ZoÚ). Další významnou změnou je nahrazení uvádění nefinančních informací tzv. zprávou o udržitelnosti, kdo je povinen ji vyhotovovat (§ 32f ZoÚ), kdo nikoliv (§ 32g ZoÚ) a podrobné vymezení jejího obsahu (§ 32h ZoÚ). Stejné povinnosti se týkají i konsolidované zprávy o udržitelnosti (§ 32i ZoÚ), výjimek z této povinnosti (§ 32j ZoÚ) a jejího vymezení (§ 32k ZoÚ). Novou povinností pro účetní jednotky, které jsou obchodní společností a mají v účetním období zahraniční pobočku nebo zahraniční stálou provozovnu a přesáhnou po dvě období stanovený limit obratu sestavit a zpřístupnit zprávu o daních z příjmů (§ 32m ZoÚ). Zákon stanoví její obsah (§ 32n ZoÚ). Totéž se jedná u konsolidované zprávy o daních z příjmů (§ 32o ZoÚ), jejího obsahu (§ 32p ZoÚ) a zpřístupnění (§ 32q ZoÚ). V souvislosti s uvedeným doplněním zákona jsou upraveny i přestupky (§ 37 ZoÚ) a přechodná ustanovení.

Všechny uvedené změny budou podrobně probrány v příslušných kapitolách v souvislosti s účetní závěrkou a výroční zprávou.

Zákon člení účetní jednotky do čtyř kategorií – mikro, malé, střední a velké (§ 1b ZoÚ). Členění do těchto kategorií je závislé na třech kritériích – hodnota aktiv netto, roční úhrn čistého obratu a průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období (§ 1d ZoÚ). Uvedené členění má dopad do povinností souvisejících s účetní závěrkou a jejím zveřejňováním. Zařazení účetních jednotek do jednotlivých kategorií ukazuje následující tabulka:

V případě mikro, malých a středních účetní jednotek spadá podnik do příslušné kategorie, pokud nepřekročí dvě ze tří z uvedených hraničních hodnot po dvě po sobě jdoucí účetní období. Velkou účetní jednotkou jsou všechny účetní jednotky, které překročí alespoň dvě kritéria pro kategorii vymezující střední účetní jednotku. Dále pak za velkou účetní jednotku je bez ohledu na uvedená kritéria považována vždy účetní jednotka, která je subjektem veřejného zájmu. Jedná se o tyto účetní jednotky, které jsou (§ 1a ZoÚ):

1. obchodní společnosti emitujících investiční cenné papíry přijaté k obchodování na evropském regulovaném trhu,
2. bankou podle zákona upravujícího činnost bank nebo spořitelním a úvěrním družstvem podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev,
3. pojišťovnou nebo zajišťovnou podle zákona upravujícího činnost pojišťoven a zajišťoven,
4. penzijní společností podle zákona upravujícího důchodové spoření nebo doplňkové penzijní spoření, nebo
5. zdravotní pojišťovnou nebo
6. systémově významným obchodníkem.

 NahoruObsah a rozsah účetní závěrky

Co tvoří podle zákona o účetnictví účetní závěrku (§ 18 odst. 1 ZoÚ):

Účetní závěrka je nedílný celek, který tvoří:

1. rozvaha (bilance),
2. výkazu zisku a ztráty,
3. příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v účetních výkazech,
4. přehled o peněžních tocích (střední a velké účetní jednotky),
5. přehled o změnách vlastního kapitálu (střední a velké účetní jednotky).

Účetní jednotky uvedené v § 1a písm. b) až d) ZoÚ, tj. banky, pojišťovny nebo zajišťovny a penzijní společnosti přehled o peněžních tocích nesestavují. Malé účetní jednotky a mikro účetní jednotky nejsou povinny sestavovat přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Vybrané účetní jednotky (organizační složky státu, státní fondy podle rozpočtových pravidel, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti, příspěvkové organizace a zdravotní pojišťovny – § 1 odst. 4 ZoÚ sestavují přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu vždy, pokud k rozvahovému dni a za bezprostředně předcházející účetní období splní obě hodnoty pro zákonnou povinnost auditu (§ 20 odst. 1 písm. c) ZoÚ body 1 a 2).

Co musí podle zákona o účetnictví účetní závěrka obsahovat (§ 18 odst. 3 ZoÚ):

1. obchodní firmu nebo název účetní jednotky, sídlo, nebo u fyzických osob…