Ing. Miroslav Brabec a RNDr. Ivan Brychta
-
Rozdělení nákladů a výnosů z hlediska činností
-
Náklady
-
Náklady z provozní činnosti
-
Náklady z finanční činnosti
-
Výnosy
-
Účtové skupiny třídy 6 – Výnosy
-
Převodové účty
Úvod
Možná se zdá tématika této lekce příliš jednoduchá, vždyť účtování o nákladech či výnosech upravuje nepříliš rozsáhlá část jediného účetního standardu (ČÚS č. 019). Nicméně záludnost tkví ve správném rozlišení nákladu a výnosu:
-
z hlediska daňového režimu – připomeňme si analytické členění účtů požadované podle bodu 2.2.1 ČÚS č. 001 (případně i podle bodu 3.1.2 ČÚS č. 019) na daňové a nedaňové náklady a výnosy,
-
z hlediska použití vhodných účtů vzhledem k členění, které je nutné vykázat ve výkazu zisku a ztráty.
S účtováním nákladů a výnosů úzce souvisí také jejich časové rozlišení, tomu se budeme ale samostatně věnovat v příští 11. lekci. Vzhledem k tomu, že jsme náklady a výnosy zmiňovali i v předchozích lekcích, berte zároveň tuto lekci jako jakési zopakování toho, co jsme již probírali.
NahoruRozdělení nákladů a výnosů z hlediska činností
Dříve, než přistoupíme k nákladům a výnosům konkrétně, podívejte se na následující tabulku.
Z obrázku zjistíte základní rozdělení nákladů a výnosů, tak jak je použito také při členění výkazu zisku a ztráty v druhovém členění (příloha č. 2 PVZÚ) nebo v účelovém členění (příloha č. 3 PVZÚ):
Také daň (splatná a odložená) se vyčísluje pouze k běžné činnosti, takže oproti minulým účetním obdobím se od roku 2016 již účetní výsledek hospodaření nerozděluje na výsledek z běžné a mimořádné činnosti. Pokud se pozorně podíváte do naší vzorové účtové osnovy, tak zjistíte, že mimořádné provozní náklady se účtují na vrub účtu 547 a mimořádné provozní výnosy na účet 649. Převodové účty (v naší vzorové účtové osnově účty nákladů 597 a 598 a výnosů 697 a 698) jsme postavili stranou, neboť nemají přímý vliv na výsledek. Pochopitelně výjimkou je účet 596 – Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům, který se použije pro převedení podílu na výsledku hospodaření (zisku či ztrátě) společníkům v. o. s. nebo komplementářům k. s.
Příklad
Rozhodněte o způsobu účtování – zda ovlivní provozní nebo finanční výsledek:
- zrušení rezervy na opravu domu při jeho prodeji,
- prodej podílu v dceřiné společnosti,
- vyřazení vozidla v důsledku havárie,
- vyčíslení kurzových rozdílů v souvislosti s pracovní cestou,
- zničení budovy v důsledku požáru,
- oprava nesprávného účtování o nákladu v minulých letech.
Řešení:
- Ovlivní provozní výsledek (jak v případě výnosu z prodeje a zrušené rezervy, tak v případě odúčtování účetní zůstatkové ceny).
- Ovlivní finanční výsledek.
- Ovlivní provozní výsledek, nejde pro účetní jednotku o zcela mimořádnou událost.
- Ovlivní finanční výsledek, kurzové rozdíly patří mezi finanční operace.
- Ovlivní provozní výsledek, neboť t od roku 2016 se mimořádné náklady zařazují do provozní oblasti (viz bod 3.6.7.ČÚS č. 019).
- Ještě v nedávné době by se v případě významné částky jednalo o ovlivnění mimořádného výsledku. V současné době se tato oprava a další případy, které jsou uvedeny v § 15a PVZÚ, účtuje na účet 427 – Jiný výsledek hospodaření minulých let (komentář k tomuto účtu je uveden v lekci č. 9).
Upozornění
Uvědomme si, že ne všechny účtové skupiny nákladů se použijí jen pro zachycení pouze nákladů. A totéž platí pro výnosy.
Jelikož směrná účtová osnova nezná účtové skupiny 65 a 67, alternují v těchto případech v určitých situacích na straně výnosů účty skupin 55 a 57. S tímto účtováním jsme se setkali již u rezerv (2. lekce) a opravných položek (7. lekce) při jejich rozpouštění. Znovu připomínáme, že od roku 2016 se i změny stavu zásob vlastní činnosti účtují na účty skupiny 58.
NahoruNáklady
Věnujme se nyní účtování nákladů, a nejprve ustanovení bodu 3.1.3 ČÚS č. 019. Princip toho ustanovení spočívá ve stanovení postupu v případech, kdy je součástí došlých faktur (případně jiných nákladových dokladů) i plnění pro někoho jiného, než je daná účetní jednotka (např. cizí subjekt nebo zaměstnanec účetní jednotky). Standardy umožňují postupovat více způsoby:
-
rozvahově, kdy se takto vyčíslené částky budou účtovat přímo jako příslušné pohledávky v účtové třídě 3, např. za zaměstnanci (MD 335), společníky (např. 355), cizími osobami (MD 378)
Příklad
Společnost obdržela fakturu za telefony ve výši 1.000 Kč, z toho 150 Kč provolali zaměstnanci soukromě. Účtování může být následující:
-
výsledkově, kdy účetní jednotka zaúčtuje příslušný náklad ve třídě 5, ale oproti tomu se zohlední ve prospěch výnosů (nebo alternativně ve prospěch nákladů) pohledávka za skutečným příjemcem nebo úhrada od skutečného příjemce
Uvažujme zadání z předchozího příkladu s tím, že společnost účtuje výsledkově:
Zapamatujme si
I když zmiňovaný bod 3.1.3 ČÚS č. 019 uvádí všechny zmíněné varianty, ne všechny jsou ale v určité konkrétní situaci vhodné!
Je třeba mít na paměti:
-
režim DPH, především ustanovení § 36 odst. 13 ZDPH, které v podstatě nahradilo dřívější úpravu účinnou do konce roku 2008 (částka, kterou přijal zaměstnavatel od zaměstnance, se nezahrnuje při splnění podmínek, které jsou uvedeny ve výše uvedeném paragrafu a odstavci, do základu této daně).
-
výsledkový princip zmíněný v 3. a 4. výsledkové variantě nedoporučujeme – je bez předpisu pohledávky, a pokud by úhrada od zaměstnance či jiné povinné osoby nebyla provedena, patrně bychom na to časem zapomněli a došlo by ke zkreslení účetnictví i k nepřípustnému ovlivnění daňového výsledku,
-
v případě 1. a 2. výsledkové varianty postupy pravděpodobně preferují variantu 1. (snížení nákladů), neboť 2. (výnosy) se zmiňují o postupu pro účetní jednotky poskytující služby (v cestovních kancelářích, ve veřejném stravování – to odpovídá také účtování stravování zaměstnanců, viz 8. lekce).
-
o použití rozvahového přístupu rozhoduje i to, zda účetní jednotka zná předem nároky vůči pracovníkům popř. jiným účetním jednotkám!!
NahoruNáklady z provozní činnosti
Účtová skupina 50 – Spotřebované nákupy
K účtování na účty skupiny 50 nemusíme příliš dodávat, neboť se použije především při účtování zásob (odstavec 3.2 ČÚS č. 019, blíže viz také 5. a 6. lekce) a zmiňovali jsme se v 2. lekci také o účtování drobného hmotného majetku do výše stanovené účetní jednotkou, který není účetní jednotkou považován za dlouhodobý a účtuje se o něm jako o zásobách.
Ve vzorové účtové osnově oddělujeme syntetickými účty spotřebu materiálu (501), prodané zboží (504), spotřebu energií (502) a spotřebu ostatních neskladovatelných dodávek (503).
V této…
