Uzávěrka rozvahových účtů, rozvaha ve zkráceném rozsahu a v plném rozsahu

801

Uzávěrka rozvahových účtů, rozvaha ve zkráceném rozsahu a v plném rozsahu

prof. Ing. Libuše Műllerová, CSc.

 NahoruUzávěrka rozvahových účtů

Účetní uzávěrka představuje činnost související s uzavřením účetních knih koncem účetního období. Prakticky to znamená

• převod zůstatků výsledkových účtů na účet 710 – Účet zisků a ztrát (z nákladů a výnosů tak vznikne rozvahová položka – výsledek hospodaření běžného účetního období),

• převod zůstatků rozvahových účtů (včetně zůstatku účtu 710) na účet 702 – Konečný účet rozvažný.

Na začátku následujícího účetního období se zůstatky rozvahových účtů vrací souvztažným zápisem s účtem 701 – Počáteční účet rozvažný s výjimkou rozvahové položky výsledku hospodaření, která se převádí do schvalovacího řízení na účet 431 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení (zisk na str. Dal, ztráta na str. MD).

Uzavření účtů koncem účetního období a otevření účtů na začátku následujícího účetního období ukazuje následující schéma:

Běžné účetní období:

Tyto operace se obvykle provádějí pomocí výpočetní techniky a z hlediska současných předpisů mají víceméně formální charakter. V případě zajištění průkaznosti převodu zůstatků rozvahových účtů do nového účetního období a správném převedení výsledku hospodaření na účet 431 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení v následujícím účetním období není nutné trvat na počátečním a konečném účtu rozvažném.

Sestavení účetní závěrky je vyvrcholením celého účetního období. Účetní závěrku lze sestavovat v plném nebo ve zkráceném rozsahu. Které účetní jednotky mají povinnost sestavovat účetní závěrku v plném rozsahu a které mohou (ale nemusí) ve zkráceném rozsahu, stanoví zákon (§ 18 odst. 4 ZoÚ a § 3a PVZÚ). Obsah účetní závěrky u podnikatelů upravuje Vyhláška č. 500/2002 Sb., v platném znění (PVZÚ). Vyhláška stanoví uspořádání a označování položek účetní závěrky a obsahové vymezení těchto položek. Vzory účetních výkazů jsou přílohou této vyhlášky.

 NahoruRozvaha ve zkráceném rozsahu

Sestavení rozvahy

Rozvaha (bilance) podává utříděny přehled o stavu majetku, který byl účetní jednotkou vykázán jako aktiva k určitému okamžiku a zdrojů jeho financování, které představují pasiva k určitému okamžiku. Aktiva jsou uspořádána podle jejich formy z hlediska jejich likvidity, zdroje financování jsou utříděny podle vlastnictví (vlastní a cizí zdroje).

Rozvahu v plném rozsahu sestavují účetní jednotky, které jsou

1. velkou účetní jednotkou,
2. střední účetní jednotkou,
3. malou účetní jednotkou, která má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem,
4. mikro účetní jednotkou, která má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

Rozvahu ve zkráceném rozsahu mohou sestavovat malé a mikro účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

Dále platí následující pravidla (pro rozvahu v plném i ve zkráceném rozsahu):

• položky se uvádějí odděleně ve stanoveném pořadí; podrobnější členění položek lze provést za podmínky, že zůstane zachováno vyhláškou stanovené uspořádání (tj. uvedené pořadí);

• položky označené arabskou číslicí mohou být sloučeny v případě, že nejde o významnou částku ve vztahu k povinnosti věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky, nebo pokud jejich sloučení přispívá k větší srozumitelnosti informace; v tom případě pak sloučené položky musí být uvedeny jednotlivě v příloze;

• za běžné účetní období se uvádí výše aktiv podle jednotlivých položek neupravená o opravné položky a oprávky (brutto), výše opravných položek a oprávek (korekce) a výše aktiv snížená o opravné položky a oprávky (netto);

• každá z položek rozvahy obsahuje též informaci o výši této položky za bezprostředně předcházející účetní období v netto hodnotě;

• v případě, že informace uváděné za minulé účetní období nejsou srovnatelné, upraví se informace za minulé účetní období s ohledem na významnost a tato úprava se popíše v příloze, stejně jako případné ponechání nesrovnatelných informací s odůvodněním;

• položky v nulové výši za minulé i běžné účetní období se neuvádějí;

• účetní jednotky, kterým vznikne povinnost vést účetnictví nebo vstoupí do likvidace v běžném účetním období a účetní jednotky v úpadku uvádějí namísto informací za minulé účetní období údaje zahajovací rozvahy ke dni povinnosti vést účetnictví nebo ke dni vstupu do likvidace anebo ke dni účinnosti rozhodnutí o úpadku;

• účetní jednotka, která změní měnu účetnictví, uvádí v účetní závěrce údaje za minulé účetní období v měně účetnictví běžného období. Pro přepočet těchto údajů se použije § 61e PVZÚ.

• položky se uvádějí v peněžních jednotkách měny účetnictví v celých tisících Kč. Účetní jednotky s výší aktiv celkem (netto) deset miliard měny účetnictví a vyšší mohou vykazovat jednotlivé položky v celých milionech měny účetnictví; způsob vykazování jednotlivých položek a označení měny účetnictví musí být uveden ve všech částech účetní závěrky.

 NahoruRozvaha v plném rozsahu

Podívejme se podrobněji na obsah jednotlivých položek rozvahy v plném rozsahu (viz Hlava II Vyhlášky č. 500/2002 Sb.). Zároveň uvádíme i syntetický, případně analytický účet z účtového rozvrhu pro podnikatele, jehož zůstatek se do rozvahy převádí.

Aktiva:

Položka A – Pohledávky za upsaný základní kapitál obsahuje pohledávky za upisovateli, společníky obchodní korporace plynoucí z povinnosti splatit vklad do základního kapitálu za upsané nesplacené akcie nebo podíly. Vykázání této pohledávky odděleně od ostatních pohledávek účetní jednotky je důležitá informace pro uživatele účetní závěrky. Kromě toho ve společnosti s ručením omezeným ručí společníci za závazky společnosti do výše upsaných nesplacených vkladů.

B. Stálá aktiva

Položka B.I. – Dlouhodobý nehmotný majetek obsahuje zejména, nehmotné výsledky vývoje, software, ocenitelná práva a goodwill s dobou použitelnosti delší než jeden rok a do výše ocenění určené účetní jednotkou (s výjimkou goodwillu) při splnění povinnosti stanovených zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku. Dobou použitelnosti se rozumí doba, po kterou je majetek využitelný pro současnou nebo uchovatelný pro další činnost účetní jednotky. Za dlouhodobý nehmotný majetek se dále považuje technické zhodnocení od výše ocenění určeného účetní jednotkou pro vykazování jednotlivého dlouhodobého nehmotného majetku, k jehož účtování a odpisování je oprávněn nabyvatel užívacího práva k dlouhodobému nehmotnému majetku, o kterém neúčtuje jako o majetku, a dále technické zhodnocení drobného nehmotného majetku. Dlouhodobým nehmotným majetkem jsou také bez ohledu na výši ocenění povolenky na emise skleníkových plynů a povolenky na emise způsobené letectvím, preferenční limity zejména individuální produkční kvóty a individuální limit prémiových práv. Vykazuje se zde rovněž nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek po dobu jeho pořizování do uvedení do stavu způsobilého k užívání. Dále se zde vykazují poskytnuté krátkodobé i dlouhodobé zálohy a závdavky, poskytnuté na pořízení dlouhodobého nehmotného majetku. Na druhé straně dlouhodobým nehmotným majetkem nejsou zejména znalecké posudky, průzkumy trhu, plány rozvoje, návrhy propagačních a reklamních akcí, certifikace systému jakosti a software pro řízení technologií nebo pro zařízení, která bez tohoto software nemohou fungovat. Dále může účetní jednotka…