Účetní závěrka v příkladech, otázkách a odpovědích 2024

Input:

Výroční zpráva, zpráva o udržitelnosti, zpráva o vztazích mezi propojenými osobami, zveřejnění účetní závěrky a výroční zprávy, zpráva o platbách orgánům správy členského státu Evropské unie nebo třetí země a zpráva o daních z příjmů

26.9.2024, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 18 minut

1201
Výroční zpráva, zpráva o udržitelnosti, zpráva o vztazích mezi propojenými osobami, zveřejnění účetní závěrky a výroční zprávy, zpráva o platbách orgánům správy členského státu Evropské unie nebo třetí země a zpráva o daních z příjmů

prof. Ing. Libuše Műllerová, CSc.

  • Výroční zpráva

  • Zpráva o udržitelnosti

  • Zpráva o vztazích mezi propojenými osobami

  • Zveřejnění účetní závěrky a výroční zprávy

  • Zpráva o platbách orgánům správy členského státu EU nebo třetí země

  • Zpráva o daních z příjmů

Výroční zpráva

Účetní jednotky, které mají ze zákona povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, sestavují povinně výroční zprávu. Tuto povinnost jim ukládá § 21 ZoÚ.

Formální úprava výroční zprávy není předepsána; záleží na účetní jednotce, zda chce, aby ji výroční zpráva reprezentovala u veřejnosti a obchodních partnerů a současně, aby byla i určitou formou reklamy. V tom případě bývá formální úprava výroční zprávy reprezentativní, tištěná na křídovém papíře, včetně fotografií členů statutárních, dozorčích a řídících orgánů. Hodnotové informace pak bývají doplněny různými grafy a statistikou časových řad, zejména tehdy, když podávají informaci o pozitivním rozvoji firmy. Druhým extrémem je zpracování výroční zprávy formálně v minimálním rozsahu s minimální vypovídací schopností o minulém a případně budoucím vývoji účetní jednotky.

Zákon o účetnictví stanoví minimální informace, které by měla výroční zpráva obsahovat. Podle tohoto zákona je jejím účelem uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení účetní jednotky (§ 21 odst. 1 ZoÚ).

Ve výroční zprávě je povinna účetní jednotka uvést nejméně tyto informace (§ 21 odst. 2 ZoÚ):

  1. o skutečnostech, které nastaly až po rozvahovém dni, a jsou významné pro naplnění účelu výroční zprávy,
  2. o předpokládaném vývoji činnosti účetní jednotky,
  3. o aktivitách v oblasti výzkumu a vývoje,
  4. o nabytí vlastních akcií nebo vlastních podílů,
  5. o aktivitách v oblasti ochrany životního prostředí a pracovněprávních vztazích,
  6. o tom, zda účetní jednotka má pobočku nebo jinou část obchodního závodu v zahraničí,
  7. požadované podle zvláštních právních předpisů.

Střední účetní jednotky, malé účetní jednotky a mikro účetní jednotky neuvádějí ve výroční zprávě informace, uvedené v předchozím odstavci pod body a) až f).

Obchodní společnosti, které jsou subjektem veřejného zájmu, velké účetní jednotky a ty, které k rozvahovému dni překročily kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců za účetní období, uvádění ve výroční zprávě také informace o nehmotných zdrojích, na kterých zásadně závisí obchodní model účetní jednotky a které jsou pro ni zdrojem tvorby hodnoty, a to včetně vysvětlení, jak jsou tyto nehmotné zdroje pro její obchodní model zásadní a jakým způsobem jsou pro ni zdrojem tvorby hodnoty (§ 21 odst. 3 ZoÚ).

Pokud účetní jednotka vyhotovila zprávu o udržitelnosti nebo konsolidovanou zprávu o udržitelnosti, není povinna ve výroční zprávě uvádět informace uvedené v předchozím odstavci (§ 21 odst. 4 ZoÚ).

Má-lito význam pro posouzení majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, finanční situace a výsledku hospodaření účetní jednotky, musí účetní jednotka, která používá investiční nástroje, případně jiná obdobná aktiva a pasiva, uvést ve výroční zprávě také informace (§ 21 odst. 5 ZoÚ)

  1. o cílech a metodách řízení rizik dané účetní jednotky včetně její politiky pro zajištění všech hlavních typů plánovaných transakcí, u kterých se použijí zajišťovací deriváty, a
  2. o cenových, úvěrových a likvidních rizicích a rizicích souvisejících s tokem hotovosti, kterým je účetní jednotka vystavena.

Zpráva o udržitelnosti

Novela zákona o účetnictví, která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2024, nahradila povinnost uvádět ve výroční zprávě nefinanční informace povinností sestavovat zprávu o udržitelnosti. Musí je uvádět velká účetní jednotka, která je obchodní společností a je zároveň subjektem veřejného zájmu, pokud k rozvahovému dni překročí kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců v průběhu účetního období (§ 32f ZoÚ). Zákon dále uvádí, které účetní jednotky nemusí vyhotovovat zprávu o udržitelnosti (§ 32g ZoÚ).

Zpráva o udržitelnosti je samostatným oddílem výroční zprávy a musí povinně zahrnovat zejména informace týkající se otázek (§ 32h ZoÚ):

  1. životního prostředí
  1. sociálních,
  2. lidských práv a jejich udržování,
  3. správy a řízení,
  4. zaměstnanecké,
  5. boje proti korupci a úplatkářství.

Zákon o účetnictví požaduje následující obsah zprávy o udržitelnosti (§ 32h ZoÚ):

  1. stručný popis obchodního modelu a strategie účetní jednotky,
  2. popis časově vymezených cílů souvisejících s udržitelností, které si účetní jednotka určila, případně také absolutních cílů snížení emisí skleníkových plynů alespoň pro roky 2030 a 2050,
  3. popis úlohy příslušných orgánů účetní jednotky s ohledem na udržitelnost, včetně popisu jejich odborných znalostí a dovedností ve vztahu k plnění této úlohy či přístupu k těmto odborným znalostem a dovednostem,
  4. informace o existenci systémů pobídek spojených s udržitelností, které jsou nabízeny členům orgánů účetní jednotky,
  5. popis politik účetní jednotky ve vztahu k udržitelnosti,
  6. popis postupu náležité péče, který účetní jednotka uplatňuje ve vztahu k udržitelnosti a případně také dodržování požadavků Evropské unie na uplatňování postupů náležité péče,
  7. popis hlavních skutečných nebo potenciálních nepříznivých dopadů spojených s vlastní provozní činností účetní jednotky, s jejím hodnotovým řetězcem, produkty a službami, obchodními vztahy a dodavatelským řetězcem,
  8. popis opatření přijatých účetní jednotkou k identifikaci a sledování dopadů posle písmene g) a dalších nepříznivých dopadů, které musí účetní jednotka identifikovat podle požadavků EU na uplatňování postupů náležité péče,
  9. popis opatření přijatých účetní jednotkou, která mají skutečným nebo potenciálním nepříznivým dopadům podle písem g) předcházet, zmírnit je, napravit je nebo je odstranit, a to včetně popisu výsledků uplatňování těchto patření, a
  10. popis hlavních rizik pro účetní jednotku spojených