Zaměstnanci a související operace

801

Zaměstnanci a související operace

Ing. Miroslav Brabec a RNDr. Ivan Brychta

Úvod

Do třídy 3 – Zúčtovací vztahy patří také mzdové dluhy a pohledávky a dluhy vůči zaměstnancům. I když by se dalo říci, že toto účtování patří mezi rutinní záležitosti podnikatelských subjektů, kteří mají zaměstnance, přesto zde nalezneme množství různých postupů a některé zvláštnosti, obzvláště v souvislosti s plněními nepeněžního charakteru ve prospěch zaměstnanců.

To znamená, že jsme povinni v účetnictví vyjádřit její rizikovost opravnou položkou nebo i odpisem. Je ale pravda, že u zaměstnanců to je spíše výjimečné, neboť obzvláště u současných zaměstnanců máme možnost případné pohledávky započíst (i jednostranně) oproti dluhům z titulu mezd.

 NahoruÚčtování mezd a jiných mzdových nároků

Směrná účtová osnova (příloha č. 4 PVZÚ) vyčleňuje pro mzdové záležitosti účtovou skupinu 33 – Zúčtování se zaměstnanci a institucemi, přičemž se zde provádí:

• nejenom zúčtování se zaměstnanci ze závislé činnosti, např. na účtech:

  • 331 – Zaměstnanci,

  • 333 – Ostatní dluhy vůči zaměstnancům a

  • 335 – Pohledávky za zaměstnanci,

• ale také zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění (např. účet 336), a to jak ve vztahu k zaměstnancům, tak i ke společníkům v obchodních korporacích, kteří jsou zároveň v pracovněprávním vztahu ke společnosti!

Viz také odstavec 3.3 ČÚS č. 017.

Zúčtování ke společníkům v obchodních korporacích ze závislé činnosti nalezneme v účtové skupině 35 (pohledávky) a 36 (závazky), např. na účtech:

• 366 – Dluhy ke společníkům obchodní korporace ze závislé činnosti,

• 365 – Ostatní dluhy ke společníkům obchodní korporace a

• 355 – Ostatní pohledávky za společníky obchodní korporace.

Obdobné rozdělení je také z hlediska nákladů, kde účtujeme mzdové náklady a náklady na odměny na účty:

• 521 – Mzdové náklady,

• 522 – Příjmy společníků obchodní korporace ze závislé činnosti a

• 523 – Odměny členům orgánů obchodní korporace.

Procvičte si základní účtování o předpisu mezd na následujícím příkladu.

To plyne z ustanovení odstavce 3.4 ČÚS č. 019, které dále dodává, že:

• do hrubé mzdy musí být zahrnuta také naturální mzda, je-li součástí mzdy, a

• nepeněžní plnění mezd (naturální mzda) se účtuje v ocenění podle zvláštního právního předpisu, kterým může v tomto případě být zákon č. 262/2006 Sb. (zákoník práce), konkrétně jeho § 119 ZP. V tomto paragrafu je v této souvislosti důležitý především odstavec 3, kde je uvedeno, že "Výše naturální mzdy se vyjadřuje v peněžní formě tak, aby odpovídala ceně, kterou zaměstnavatel účtuje za srovnatelné výrobky, výkony, práce nebo služby ostatním odběratelům (odkaz na zákon č. 526/1990 Sb., o cenách), obvyklé ceně (odkaz na zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku), nebo částce, o kterou je úhrada zaměstnance za výrobky, výkony, práce nebo služby poskytnuté zaměstnavatelem nižší než obvyklá cena."

A právě s nepeněžním plněním (nebo podle uvedeného bodu účetního standardu s naturální mzdou) může být problém. Zákon o daních z příjmů vymezuje takový příjem v § 6 odst. 3 ZDP (s odkazem na § 6 odst. 9 písm. d) a e) ZDP, příkladem může být poskytnutí služeb výrobků zdarma nebo v ceně nižší, než daný podnikatelský subjekt účtuje třetím osobám. Speciálním případem je nepeněžní plnění ve formě možnosti použít automobil zaměstnavatele k služebním i soukromým účelům, kdy je nepeněžní plnění oceněno podle § 6 odst. 6 ZDP.

Promítnutí nepeněžního příjmu coby součásti hrubé mzdy z účetního hlediska bude jiné v případě, kdy budeme vycházet přímo z ocenění daného nepeněžního příjmu v účetnictví, a v případě, kdy se pro účely zdanění zaměstnance bude vycházet z nepeněžního příjmu.

Tam, kde nemusíme vycházet z ocenění, tak na vrub příslušného účtu skupiny 52 – Osobní náklady (521, 522 či 523) připíšeme podle charakteru příslušné nepeněžní plnění (např. závazek zaměstnance, který se zaměstnavatel jako nepeněžní plnění zaváže uhradit apod.).

Tam, kde musíme vycházet z ocenění (např. podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku), je třeba oproti příslušnému účtu skupiny 52 – Osobní náklady (521, 522 či 523) účtovat výnos, např.:

• 585 – Aktivace materiálu a zboží v případě poskytnutí materiálu či zboží bezúplatně či v ceně nižší než obvyklé (pochopitelně odúčtování zásob vedených způsobem "A" ve skladové ceně se provede obvyklým způsobem MD 50x / D 1xx, tak jak jsme jej probrali v 5. lekci),

• 586 – Aktivace vnitropodnikových služeb v případě poskytnutí služeb.

I přes zmíněné ustanovení odstavce 3.4 ČÚS č. 019 se na podobné zápisy zapomíná, a to zejména v případech, kdy neovlivní účetní výsledek hospodaření (viz předchozí příklad nebo u poskytnutého automobilu pro služební či soukromé účely v režimu § 6 odst. 6 ZDP).

S účinností od roku 2007 dává nový zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) ve většině případů zaměstnavateli velkou volnost ve vymezení způsobů odměňování (např. dále odkazované vymezení cestovních náhrad), takže z hlediska zaměstnavatele nedaňových plnění v zákoně o daních z příjmů příliš nenalezneme [např. úhrada členského příspěvku za zaměstnance, který nesplňuje podmínky uvedené v § 24 odst. 2 písm. d) ZDP].

O účtování nákladů sociálního charakteru (účty 527 a 528) budeme hovořit později v této lekci.

Časové rozlišení

I když časové rozlišení nákladů a výnosů budeme probírat až v 11. lekci, u mezd je třeba se v předstihu touto problematikou zabývat. A to v následujících situacích:

• mzdy se vyplácejí zpravidla s měsíčním zpožděním (za prosinec v lednu následujícího roku)

Pokud jde pouze o výplatu za předchozí měsíc, nepoužijeme účty časového rozlišení, ale předpis nákladu z mezd zaúčtujeme přímo zápisem MD 52x / D 331 (případně další účty u nepeněžního plnění).

Problém nastane v případě, kdy zaměstnanec mzdu za měsíce předchozího kalendářního roku neobdrží nejpozději do 31. 1. roku následujícího, a to z hlediska zdanění zaměstnance daní ze závislé činnosti (viz § 5 odst. 4 ZDP – příjmy vyplacené nebo obdržené po 31. dni po skončení zdaňovacího období jsou příjmem zdaňovacího období, ve kterém byly vyplaceny nebo obdrženy). Toto však nemá vliv na účtování předpisu mezd nebo účetní či daňový náklad z mezd u zaměstnavatele.

• zaměstnavatel plánuje vyplatit v následujícím roce v návaznosti na dosažený výsledek roku předchozího odměny.

Výši těchto odměn přitom nemusíme ještě znát, neboť třeba některé ukazatele (dobytnost pohledávek vzniklých v roce, za který vyplácíme prémie apod.) jsou známé později. Proto v takovém případě lze uvažovat o dohadné položce na odměny, účtované zápisem MD 52x / D 389 – Dohadné účty pasivní.

Tantiémy

U obchodních korporací se…